Tento web využívá pro zlepšení funkcí cookies. Setrváním zde s jejich využitím souhlasíte.

Dana Trávníková

SRT, Regresní terapie

Něco o regresní terapii

Většina z nás ví nebo alespoň tuší, co to regresní terapie je. Klient se vrátí v hladině alfa do dětství (někdy i dál) kdy se poprvé objevil nějaký pocit. Pochopí kdy a proč vznikl. Duši se uleví, pocit vymizí a někdy se zmírní i fyzické problémy, které daná emoce způsobovala. Ale co se vlastně ve skutečnosti děje? Proč najednou onen tíživý pocit zmizí?

Naší hlavní úlohou tady na Zemi je prožívat všechny své emoce. Některé z nich jsou těžké. Nechce se nám prožívat bolest, strach, zoufalství, žárlivost,... Například: nechceme prožívat vztek, vždyť co by na to řekli ostatní kdybychom před někým ze vzteku zuřili. Snažíme se před ostatními vypadat co nejlépe a tak svoje emoce, místo abychom je prožívali, potlačujeme. Potlačená, nevyjádřená a neprožitá emoce zůstane v našem energetickém po jako tmavý obal na naší jinak čisté duši. Čím víc neprožitých a nevyjádřených emocí, tím víc tmavých vrstev. Potom se díváme na svět zkreslenou optikou našich tmavých „slupek“. Náš pohled je zkreslený všemi těmi strachy a vzteky, neláskou k sobě i druhým, a spoustou dalších. Za dobu všech našich inkarnací jsme si takových „slupek“ vytvořili velké množství. Namísto užívání si života v radosti a prožívání této radosti, žijeme život ovlivněný těmito „slupkami“. Jako bychom byli v bublině, která je tvořena všemi těmi potlačenými a nevyjádřenými emocemi. Při regresní terapii  dodatečně odžíváme emoce, které jsme v dané chvíli prožít nedokázali a potlačili. Dodatečným prožitím dojde k tzv. „vyčištění“, o kterém se v souvislosti s regresní terapií mluví. Emoce skrze nás projde, odžijeme ji a z našeho energetického obalu zmizí. To co pro nás jako děti bylo příliš těžké a raději jsme to potlačili, v dospělosti během regresní terapie sneseme snadněji.

Klasickým příkladem potlačené emoce je vztek u dětí. Dítě než by projevilo svůj vztek, ze strachu, že nebude rodiči přijímáno, raději jej potlačí. Rodiče většinou chtějí mít krásné, veselé a šťastné dítě a neuvědomují si při tom, že ve vesmíru je rovnováha. A rovnováha je i v nás. Rodiče, kteří chtějí mít opravdu šťastné dítě, tak mu dovolí, aby prožívalo i negativa. Přijmou je jako součást života, nebudou za ně dítě trestat ani odsuzovat. Vysvětlí mu situaci, pomohou ji pochopit a vyrovnat se s ní.